Kapitola 5
Mezitím se mezi spolužáky objeví dítě, které Rjosaku nazývá "Chlapec co čůrá".
A tato působivá přezdívka se stala známou ve třídě.
Jsem si jistá, že je to proto, že se počet případů, kdy musí jít na záchod během hodiny, v poslední době zvýšil.
Samozřejmě, že mu to nikdo osobně neřekl, ale poznal Rjosaka prostřednictvím spolužáka.
... Pan. Takado, říká se ti "Chlapec co čůrá".
Ten, kdo ho to naučil, byl chlapec jménem Sigeharu Ojama, o rok mladší než on.
Ojama věděl od svého učitele, že Rjosaku často chodí na záchod.
Ve skutečnosti, Ojama chlapec měl také historii být znepokojen močení.
Od útlého dětství měl sklon čůrat.
Ojama neměl abnormálně vysoký počet otázek jako Rjosaku, ale protože se narodil slabý ve svalech škrtiče močového měchýře a močových cest, i když měl nutkání močit, nemohl to udělat včas, aby šel na záchod. Byl problém, že by to udělal.
A stejně jako Rjosaku dostal zvláštní místo v nejzazším rohu třídy, Ojama měl také zvláštní místo ve své třídě.
Ojamova učitelka mu řekla, že je tu starší student, jako ty, který se bojí čůrat, takže se o to nemusel tolik starat.
Rjosaku upřímně poděkoval tomuto "soudruhu" za to, že mu poskytl cenné informace.
Stejně jako Rjosaku byl i Ojama ve třídě osamělým člověkem a společným jmenovatelem bylo, že neměl ani jednoho přítele, ale to nevedlo k hlubšímu vztahu mezi nimi.
Ojama trávil většinu svých přestávek sám v rohu školního dvora, kde se sluníval.
Jako starý muž...
Zanedlouho začal chodit do Rjosakovy knihovny.
V případě těch dvou, když se vzájemně setkali očima, oba se lehce uklonili... takový druh vztahu měli.
Ani Rjosaku ani Ojama neseděli u stejného stolu, natož vedle sebe.
Přestože si vzájemně uznávali a respektovali svou existenci, dbali na to, aby se do "světa" toho druhého nevnucovali.
